KVŮLI STÁTNÍ MATURITĚ SE REFORMA ŠKOLSTVÍ ODKLÁDÁ
© Radek Sárközi, Britské listy, 20.9.2000


V současné době vrcholí přípravy katalogů ke společné části maturitní zkoušky. Už samotný způsob jejich vzniku ale budí pochyby, zda se v Centru pro reformu maturitní zkoušky (CERMAT) rodí skutečně kvalitní materiály.

Snad nejsložitější situace nastala v pracovní skupině, která měla na starost předmět klíčový – český jazyk a literaturu. Rozdílné názory vedly k rozpadu původního týmu na skupiny, které vytvořily tři zcela odlišné návrhy. Hlavní návrh zpracovala skupina Františka Brože, druhý skupina Ondřeje Hausenblase a poslední skupina Jiřího Kostečky.

Brožův návrh byl velmi složitě strukturovaný, takže se čtenář často v textu ztrácel. I použité formulace byly velmi složité a většina studentů by jim zřejmě nerozuměla. Také některé kompetence byly příliš těžké (např. “student v poezii odhalí estetické působení záměrného porušení metra apod.”) nebo nejasně formulované (časté užívání zkratek “apod.”, “a další”, “atd.”). Zveřejněné příklady otázek pak byly zaměřeny spíše na faktografii, někdy šlo i o vyložené chytáky.

Návrh Hausenblasův přinesl zcela jinou grafickou podobu (složité tabulky), která ovšem také nebyla příliš přehledná a jazyk návrhu byl opět nepřiměřený adresátovi, kterým je student. (Mezi kompetencemi se např. objevila formulace “Porozumění pragmatické stránce sdělení”. Příklady otázek jsou dobré. Nejdůležitější je ovšem skutečnost, že (narozdíl od ostatních návrhů) přichází Hausenblasův tým s otevřenou koncepcí, která se nezabývá faktografií, ale především dovednostmi! Kdyby byl jeho návrh upraven a realizován, mohla by se otevřít diskuze o obsahu předmětu (tedy které spisovatele, směry, jevy atd. konkrétně vyučovat).

Bohužel se to nestalo, protože pro druhé kolo diskuzí byla vybrána koncepce Kostečkova (byla spojena s koncepcí Brožovou).

To je ale velmi zvláštní, protože původní Kostečkův návrh vlastě nesplňoval zadání – vytvořit katalog ke společné části maturitní zkoušky… Kostečkův návrh se totiž týká pouze gymnázií (ne tedy všech středních škol s maturitou), zabývá se hlavně interní maturitou (kolik času by měl učitel při ústním zkoušení věnovat literárním otázkám a kolik jazyku se slohem) a neobsahuje ani jeden příklad otázky! Místo návrhu kompetencí přišel Kostečka s vlastní variantou osnov (už její podoba kopíruje platné osnovy), do kterých vnáší řadu velmi diskutabilních jmen (např. v seznamu autorů, které by měl student znát se objevil Pirandello, Václavek, Cchao süe-čchin a Tanizaki). Oproti současným osnovám tedy bylo množství faktografie ještě posíleno, přestože neustále slyšíme opačné požadavky. V případě Kostečkova návrhu musím vznést zásadní otázku: Jak mohl být vůbec publikován, když nesplňuje ani základní požadavky na katalogy kladené?

Tragédií ovšem je, že získal tak velkou podporu. Myslím, že důvodem nebyla kvalita koncepce, ale pouze to, že její podoba byla nejblíže platným osnovám, které všichni učitelé znají. Otevřít širokou diskuzi o podobě maturitní zkoušky bylo určitě chvályhodné. Ovšem tato diskuze probíhala bez znalosti zkušeností z jiných zemí. Mezi autory ani odbornými oponenty katalogu bohužel nenajdeme ani jednoho zahraničního odborníka, který by na danou problematiku pohlížel “evropskýma očima”. Znovu jsme se vydali “českou cestou” jako v případě privatizace bank a podniků. Nastoupená “česká cesta ve školství” bude mít podobné důsledky.

Když se podíváme na poslední verzi katalogu, zjistíme, že obsahově (faktograficky) zcela kopíruje osnovy. Co to znamená? Že reforma obsahu výuky českého jazyka a literatury se na dlouhá léta odkládá… Oficiální katalogy vyjdou snad v příštím roce a bude se podle nich maturovat asi roku 2004. Letos má ovšem ve Výzkumném ústavu pedagogickém začít vznikat podrobnější vzdělávací standard, který by měl říci více o obsahu výuky a měl by nahradit nevyhovující osnovy. Pokud půjde na ruku katalogům, můžeme se s reformou střední školy rozloučit. Pokud ne, jak se bude řešit rozpor mezi požadavky k maturitě a standardy? Nebylo by lepší počkat se státní maturitou až budou tyto nové standardy uvedeny do praxe?


ČEŠTINA NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH
© Michal Žemlička, 20.9.2000

Vážený pane Sárközi,

píši Vám, protože jsem si přečetl Váš článek v BL 20.9.2000. Nerozumím příliš tomu, jak probíhají různá řízení o výběru osnov či požadavků na státní maturity z českého jazyka. Jediné, s čím se setkávám, je produkt tohoto počínání - se studenty a absolventy středních škol. A je to setkávání neradostné. Mnoho jich neumí číst (ve smyslu pochopení čteného a následné práci se získanými informacemi). Stejně tak nejsou schopni jasně a srozumitelně vyjádřit své názory, nápady ani postřehy. Není ani problém, aby v psaném textu, při jehož tvorbě věděli, že má být s co nejnižším počtem pravopisných chyb, měli i několik hrubých chyb v každém řádku. Postrádám i schopnost práce s více zdroji - není pak vůbec možné, aby se věnovali svému odbornému studiu, když nemají prostředky pro příjem informací.

Na druhé straně jsou mnozí studenti vybaveni spoustou pikantností ze života spisovatelů, z jejichž děl často nečetli vůbec nic. Proč?

Domnívám se, že hodiny českého jazyka by měly být více orientovány na práci s psaným a mluveným slovem. Na zachycování toho, co je podstatné a co napomáhá k navození "atmosféry" a také co je jen mlácení prázdné slámy. Podobně je třeba se věnovat i pěstování vyjadřovacích schopností studentů. Pro praktický život není důležité, kolik měla Božena Němcová dětí, ale schopnost najít si v jejích dílech to, co potěší čtenářovu mysl či obohatí jeho znalosti.

Máte-li možnost pro to cokoliv udělat, udělejte to, prosím.

Děkuji

Mgr. Michal Žemlička

PS: Jsem asistentem na VŠ, učil jsem i informatiku na gymnáziu.